Říjen 2017

Bastille – 26. 11. 2016, Karlín

Dnes v 19:01 | Mishana |  Koncerty 2016
Bastille - 26. 11. 2016, Karlín

Můj druhý a zároveň poslední koncert roku 2016 se odehrál ve Fóru Karlín, kam jsme s Jistou osobou dorazily trochu pozdě, než jsme asi chtěly… Inu, zdržely jsme se v hospodě (kde taky jinde…) a před Karlínem jsme se dopustily nepříliš hezkých praktik, jež vyústily v to, že jsme se nakonec dovnitř dostaly mezi prvními třiceti lidmi. Hrdá na to nejsem, ale holt se stalo, přesuňme se však k tomu, jak to uvnitř Fóra vypadá.

Inu… Jde o moderní stavbu, leč v mnohém se od Lucerny opravdu neliší. Zaprvé šatny jsou malé, tedy brzy zaplněné a personál poměrně neschopný. Slečny se sice usmívají, takže jim určitou pomalost prominu, ovšem tohle bylo moc i na mně. Každopádně dolů, do suterénu, kde se nachází pódium, jsme se i tak dostaly relativně brzy a následně se jaly čekat na předskokana. Samotné čekání se nám… pokoušelo?... nevím, možná, ukrátit video, běžící na stagei, zachycující redaktora, připravujícího se na vysílání zpráv, přičemž šlo o stejného pána, jenž se objevuje v klipu od Bastille k songu Fake It. Když video jelo podesáté, tak už mírně lezlo na nervy, nicméně zprvu působilo docela vtipně.

Ten nás opět nezklamal, neboť umělec vystupující pod jménem Rationale přišel s oku lahodící světelnou show, a přestože stylem hudby se od Bastille docela odlišoval, pořád se dalo čekat, že většině diváků vadit nebude. Rationale očividně vystupoval před pražským publikem velmi rád, jeho hlas se Karlínem nádherně nesl a bez diskuze jsem s ním a jeho elektrizující hudbou strávila velmi příjemnou půlhodinku.


Nějakých dvacet minut po Rationalem se na pódium již objevili Bastille, jejichž vystoupení bylo doprovázeno nejen světelnou show, ale také videem. Už v té době jsem měla tyhle Brity hodně ráda, přičemž jejich výkon na stagei mě jen utvrdil v tom, že jsou opravdu výborní, neboť hráli skvěle a frontman Dan Smith do toho jako obvykle dával všechno. Kromě zpívání zvládal běhat, poskakovat, během písničky Flaws se procházet mezi diváky a za zvuku tónů Of The Night je pořádně rozhýbat. Složení songů bylo fajn, kromě hitů Pompeii, které si podle mě krásně užil celý sál, Bad Blood či Things We Lost In Fire zahráli poměrně nečekaně z prvního alba například i Oblivion, z druhého, tehdy nového alba Wild World, sáhli po Send Them Off!, jíž celé vystoupení začali, Good Grief, Fake It, Warmth či Lethargy.

Předvedli celkem 22 songů, včetně tří v rámci přídavku, kam spadala Two Evils, během které se Dan a kytarista Will přesunuli na jeden z balkónů, následoval můj milovaný Icarus a na úplný závěr již zmíněné Pompeii.


Cena: 890 Kč (za info děkuji Jisté osobě, protože já si pamatuju velkou nic)
Předskokan: 8/10
Show a komunikace s diváky: 10/10
Nejlepší song: Icarus

Celkové hodnocení: 10/10 -> zpětně nemám moc, co bych tomuto koncertu mohla vytknout. Sice mi kluci nezahráli The Anchor (s tím jsem ovšem počítala), šatny v Karlíně jsou katastrofa a horko bylo úděsné, Bastille se však činili, stihli 22 songů, což maximálně oceňuji stejně jako skladbu písní, neboť se snažili vybrat podobný počet songů z každého alba. Čelist mi klesala nad tím, jak Dan dokázal celou dobu lítat po jevišti a pořád hýřit energií, moc se mi i líbila jeho komunikace s diváky a kapelou, jeho očividná starost o slečnu, jež horkem někde v první řadě omdlela… Jde na nich prostě vidět, že je hraní baví a dělají to rádi, a to mi kolikrát i stačí.

Koncert Bastille doporučuji bez jakýchkoliv ale.

Passenger – 2. 10. 2016, Lucerna

7. října 2017 v 16:05 | Mishana |  Koncerty 2016
Passenger - 2. 10. 2016, Lucerna

Můj vůbec první koncert mimo festival se odehrál v neděli 2. října, přičemž se neobešel bez obtíží. Jelikož bydlím na východní straně republiky, musela jsem do Prahy cestovat vlakem, který měl, světe div se, hodinu a půl hodiny zpoždění. Nádhera, že? Naštěstí jsem si nechala slušnou časovou rezervu, a tak jsme k Lucerně dorazily pořád asi 40 minut před sedmou hodinou večerní, kdy nás začali pouštět dovnitř.

Pokud neznáte Lucernu, respektive ono místo, kde se konají koncerty, tak vězte, že je to velmi podobné vydýchané tělocvičně, v níž se závanu čerstvého vzduchu nikdy nedočkáte. Především v prvních řadách, kam jsme se s Jistou osobou protlačily, bylo neskutečné dusno, nicméně pořadatelům je to opravu jedno a vodu vám v kelímcích začnou rozdávat až ve chvíli, kdy někdo z vás omdlí. Vážně, nedělám si prdel, ani na vás totálně hází bobek. Dneska už jsem na to zvyklá a mám jeden dva fígle, jak se vypořádat s tamním nepříjemným ovzduším, tehdy mě to ale docela zarazilo, zamrzelo a naštvalo.

Ale abych si jen nestěžovala, tak se přesunu k vychválení předskokana pana Passengera, jímž byl Gregory Alan Isakov. Týpek podobně jako jeho slavnější kolega hrál na kytaru, půl hodinky na ni drnkal a zpíval písničky mému uchu libé, prostě takové, jakými se fanouškům Passengera buď zavděčíte, nebo je minimálně nijak nepobouříte.


Jelikož Gregory hrál cca od osmi do půl deváté, dal se příchod Passengera očekávat lehce po deváté hodině. Na rozdíl od Colours of Ostrava však nepřišel Mike Rosenberg sám jen s kytarou, ale tentokrát měl s sebou i celou kapelu a nádherně barevnou světelnou show. Osobně jsem byla unešená nejen z vizuálu, ale také z toho, jak některé písničky v trochu ráznějším podání zněly, a v podstatě musím říct, že tenhle koncert se mi líbil o něco více než ten ostravský snad právě díky tomu rockovějšímu nádechu.

Během hodiny a čtvrt zahrál písničky starší i novější včetně mých oblíbených Anyway, I Hate a Life's For Living, a přirozeně nechyběla ani Let Her Go, kterou jsem si také parádně užila.


Na závěr akorát zmíním ještě jednu věc, jež mne docela štvala, ale za to už nemohly ani České dráhy ani organizátoři, leč dvě návštěvnice. Kdo znáte text již zmíněné I Hate, tak jistě víte, že se v této písničce zpívá. "I hate ignorant folks, that pay money to see gigs, andd talk through every fucking song,", respektive, že Passenger nesnáší lidi, kteří si za koncert zaplatí, ale stejně pak celou dobu debilně žvaní, a to přesně dělaly dvě slečny přede mnou. Před příchodem Passengera se holedbaly, jak ho milují, jak se na něj těší, ale pak půlku písniček prokecaly spolu, aniž by si mohly jeho zpěv užít… Pro mě prostě nepochopitelné chování. Neřeknu třeba na Coloursech, když stojíte v nějaké 40. řadě, kde vás interpret nejenže nevidí, ale ani vaše žblebtání neslyší, ale těsné pod pódiem? Seriously?

Cena: 690Kč
Předskokan: 8/10
Show a komunikace s diváky: 10/10
Nejlepší song: I Hate

Celkové hodnocení: 9/10 -> zážitek jsem si nenechala zkazit ani opožděným vlakem, ani kačenami přede mnou, nicméně Lucerna je prostě prostor na zabití a přes to nechutné dusno se nepoznamenaná nedostanu.

Návštěvu koncertu Passengera jednoznačně doporučuji, pokud jste lidé s otevřenou myslí a nevadí vám, že interpret je milující lidská bytost, která se nebojí dát své city najevo. Mně osobně se více líbilo jeho vystoupení s kapelou, nicméně i to sólové za to stojí.