Červen 2018

Editors – 6. 4. 2018, MeetFactory

13. června 2018 v 18:38 | Mishana |  Koncerty 2018
Letos jsem asi trochu zaspala, neboť první koncert roku jsem absolvovala až na začátku dubna, nicméně start to byl velmi podařený. Ačkoliv byli v Česku stále dost podceňovaní Editors vyprodaní, stačilo přijít pouhou půlhodinku před přepokládaným začátkem a před/v MeetFactory postávalo sotva deset lidí. Právě v MeetFactory jsem se octla vůbec poprvé a recenze, jež jsem dostala od těch, co už zde na koncertě byli, nezněly zrovna lichotivě, ovšem já nezaznamenala v podstatě žádný problém a do sálu jsem se dostala bez nehod.

Přiznávám zcela pokorně, že o předskokanech jsem nevěděla nic kromě žánru, kterým byli popsáni na Googlu a který mě dvakrát nenadchnul. Ovšem Pařížané říkající si Dead Sea mě velmi mile překvapili, zněli opravdu výborně a z frontmanky jsem oči jen těžko odtrhávala. Nakonec se mi podařilo ukořistit i setlist.


Zhruba okolo desáté se pak na skromně vypadající scéně objevili Editors. Zkušení muzikanti z britského Birminghamu toho moc nenamluvili, o komunikaci s diváky se prakticky nedá hovořit, i když alespoň kytarista Russell Leetch nám s uznalým výrazem ve tváři po každé písničce ukázal palec nahoru. Není to moc, ale v kombinaci s tím, že kluci odehráli 22 skladeb a frontman Tom Smith do zpěvu dával očividně všechno, mi to ani nevadilo.

Právě bohatý setlist jsem si z první řady u hrazení opravdu užila, neboť Editors vytahovali songy jak ze starších alb, tak výborně prezentovali i novinky Magazine či dokonale chytlavou Cold. Kromě pecek jako A Ton of Love, Munich či z mého pohledu až zbytečně natahovaný Papillon mě potěšili skladbami Ocean Of Night, Lights, Formaldehyde, Nothingness, No Sound But The Wind a především pak písní An End Has A Start, která mi takřka při každém poslechnu vžene slzy do očí. Koncertu neubralo ani to, že poslední song v podobě Marching Orders musel Tom Smith zpívat bez mikrofonu, který vypověděl stejně jako zbytek elektrických přístrojů poslušnost.


Cena: 839 Kč
Předskokan: 8/10
Show a komunikace s diváky: 5/10
Nejlepší song: An End Has A Start

Celkové hodnocení: 7/10 -> Předskokani pohodoví, nic extra, ale užila jsem si je. Na samotných Editors se dá vytknout vážně jen to, že publiku toho moc neřeknou, ovšem navzdory absenci nějaké světelné show se je na co koukat díky kreacím Toma Smithe. Nabitý setlist je super, nicméně nemůžu říct, že bych tento koncert řadila mezi úplnou špičku toho, co jsem viděla. Možná jej docením až později, ale momentálně mám pocit, že jsem si z Editors neodnesla tak silný zážitek jako z vystoupení jiných interpretů.

Editors můžu doporučit lidem, kteří jdou na koncert kvůli hudbě, nikoliv kvůli nějakému "propojení" s interpretem, protože toho se nedočkáte. Jsou to profesionálové, kteří hudebně nezklamou. A co se týče jejich stylu, minimálně jejich starší alba by měla sednout těm, jež holdují Joy Division, White Lies a snad i Depeche Mode.